Inspirace

Kdyby se mě někdo zeptal, jak bych jedním slovem popsala Akademii pro účastníky soutěže Středoškolák roku, které jsem se nedávno zúčastnila, mou odpovědí by bylo: INSPIRACE.

Na Akademii pro nás byla připravena řada přednášek zajímavých lidí, a workshopů na různá témata, například design v běžném životě a tipy pro projev před publikem. Za sebe můžu říct, že jsem se nejen dozvěděla spoustu užitečných informací, ale taky začala o mnohém přemýšlet v nových souvislostech. Můj dřívější postoj k informačním technologiím by se dal dříve shrnout jako: "Nic proti tomu nemám, pokud to dělá někdo jiný než já. Mně stačí zvládat na počítači pár věcí co opravdu chci a potřebuju, typu tvorba webu, videa, úprava obrázků a tak dále, a fakt že počítač zatím při mém doteku neexplodoval." Po workshopu o designu se mi do hlavy vloudila myšlenka, že bych se možná přece jen mohla, jen co se k tomu přes x dalších věcí dostanu, naučit programovat natolik, abych zrealizovala aplikaci, která mě napadla - protože co bych pro matiku neudělala, že...

Co ale znamenalo inspiraci největší, byla možnost seznámit se s aktivními lidmi z nejrůznějších koutů republiky a popovídat si (nejen) o našich zájmech. Kde jinde potkám tolik lidí svého druhu, kteří se snaží využít svůj čas naplno a zapojit se do nejrůznějších aktivit? Kde jinde lze slyšet za dva dny tolik inspirativních příběhů, tolik zmínek o splněných snech a tolik tipů, co může člověk dělat?

I když se mi na Akademii moc líbilo, tu a tam mě nevyhnutelně napadaly myšlenky typu: "Co tady vlastně dělám? Měla bych se spíš začít věnovat dalším x věcem, pustit se do všeho toho co jsem nově objevila, na co jsem si po nějaké době vzpomněla a co mě napadlo..." Nutkání začít ihned něco psát, vyhledávat další info k některým tipům a vyplňovat přihlášky do všeho možného, aby mi náhodou neupadly z nečinnosti prsty, nakonec vyřešila poznámka v mobilu, do které jsem dočasně odkládala všechny tyto nápady. Teď jsem ve fázi kdy s částí z nich snažím pohnout.

Soutěž mě také utvrdila v tom, co jsem vlastně vždycky věděla, ale neškodí si to pořádně připomenout: Všechno, čemu se věnuji, má smysl. Papírek o umístění v Top 85 nejaktivnějších středoškoláků v republice to jen potvrzuje, i když... není jej nutně zapotřebí. I bez něj vím, že to smysl má... i v momentech, kdy nevím co dřív, a mám pocit že i 48hodinový den by mi byl málo. Tu a tam možná někomu připadá, že nežiju. Jasně, je pravda že už jsem skoro zapomněla co znamená pojem relaxace, but I swear, I lived.

Taky je skvělé vidět, že nejsem sama - ba naopak, je tu spousta lidí, kteří to dotáhli mnohem dál než já a zakládají firmy, programují aplikace, podílí se na výzkumu leukemie a zapojují se do bezpočtu dalších věcí. Též inspirace... Ostrůvek něčeho pozitivního v době, kdy se může zdát že vrcholem trávení volného času (nejen) mladých jsou pouze celé dny na sociálních sítích a celé noci na diskotékách, což se často setkává s kritikou... Jasně, tyhle věci asi málokoho úplně minuly, ale... Co jen je věcí, které vedle toho jdou stihnout, když se člověk ponoří do svých zájmů,....