9) Nejhorší vzpomínka

Stojím na náměstí Pátého kraje a sleduji obří obrazovku u soudní boudovy, stejně jako spousta dalších lidí. Rozdíl je ale v tom, že hodně z nich se na Hry dívá jen proto, že musí. Se stejným pocitem jsme se dívaly s Georginou minulý rok. Věděly jsme, že dvacet tři dětí umře, ale nepotřebovaly jsme to všechno vidět do detailů. Nechtěly jsme, prostě jsme musely, i když jsme se tomu vyhýbaly, jak to jen šlo.... Ale letos, letos se na Hry dívat chci. Letos bych nemohla jen tak seďět doma a nic nevědět....

Aréna je ve skalnatém terénu, všude jsou kameny. To značně ztěžuje nenápadný pohyb všem, protože na kamení je slyšet každý krok.... Je čtvrtý den od začátku Her, mrtvých je jedenáct splátců, osm zemřelo hned u Rohu hojnosti. Dívat se na to bylo hrozné, ale já musela, co kdyby....

Georgině se ale utéct podařilo, dokonce i s malým batohem, ve kterém je několik věcí. Mezi nimi i prázdná láhev na vodu, kterou se jí podařilo naplnit cestou od Rohu, u jezera. Počítala asi s tím, že se jí podaří nepozorovaně se tam dostat později v noci, ale profíci u Rohu měli hlídky. Takže je třetí den bez vody, protože jak se zdá, jezero je jediný zdroj vody v aréně.

Schovává se za balvanem a pozoruje profíky. Jeden z nich, Diamond z Jedničky, něco šeptá ostatním, a pak jdou všichni dovnitř do Rohu hojnosti. Jsou čtyři, splátce ze Čtvrtého kraje se podařilo někomu zabít už u Rohu, a Donna ze Dvojky spadla ze skály, když hledali ostatní splátce.

Následuje záběr na profíky. Chvíli se tiše baví o strategii, jak dál postupovat v zabíjení ostatních. Nechce se jim hledat je ve skalách, zvlášť teď , když ví, jak skončila Donna. Diamond přichází s návrhem. Když je jezero jediná voda v aréně, ostatní k němu budou dříve nebo později potřebovat jít. Teď nikdo ještě nepřišel, protože jsou tam oni, ale kdyby odešli, ostatní by přišli. Navrhuje, aby dělali že odcházejí, a na místě kde je nikdo, kdo by je mohl sledovat neuvidí, se schovali, a počíhali si na ostatní. Holka za Čtyřky a kluk ze Dvojky jsou tím návrhem nadšení, jen Sapphiře z Jedničky se to nezdá. Říká, že by radši prostě počkala u Rohu, nebo šla hledat do skal, jako předtím, když si budou dávat pozor, nic se jim nestane a časem všechny najdou. Ale ostatní ji přehlasují.

Rozdělují se, Diamond jde se Sapphirou, ostatní společně. Berou si zbraně a odcházejí podél jezera, každá ze skupin na jinou stranu. Využijí terénu, z jedné strany jezera je údolí s Rohem Hojnosti, postupně přecházející v kameny a rozeklané skály, z druhé strany se zvedá neprostupná skalní stěna. Kdokoli by je mohl sledovat z údolí, ale na skalní stěnu by se nikdo jen tak nedostal, tak obě skupiny profíků zacházejí za skalní výběžky, odkud z údolí není vidět a tam se schovají. Sapphira se ještě ptá Diamonda, jestli si je jistý, že je to dobrý nápad. Arogantně se usměje a pak začne sledovat jezero.

Georgina vidí profíky odcházet. Chvilku čeká, co se bude dít. Neděje se nic, všude ticho, vypadá to, že profíci odešli, tak pomalu vychází ze svého úkrytu. Rozhlíží se opatrně na všechny strany, ale nikde nic podezřelého nevidí. Zamíří k jezeru - Ne Geo, nechoď tam, prosím......šeptám, ale ona mě slyšet nemůže. Všechno kolem jako by se zastavilo, ze světa už existuje jen obrazovka, a já skoro nedýchám.

Georgina se sklání nad vodní hladinou a nabírá vodu do láhve, když vtom se zpoza balvanu vynoří Diamond a za ním Sapphira. Georgina pouští láhev do vody. Zírá na oba profíky, kteří se tak zničehonic objevili.

"No, to je překvapení, co? " volá Diamond. "Už nám neutečeš!" Vytahuje zi zpoza opasku dva nože. "Vodu bys ráda? Kdepak, myslím že tu už pít nebudeš...." Georgina se nesnaží utéct. Ví, že by to bylo zbytečné.... Už není kam utíkat.... Z jedné strany je voda, z druhé profíci.....

Diamond zvedá nůž, když vtom.... "Ne! " zaječí Sapphira. "Nech ji, alespoň teď...." Její oči ukazují čirou nenávist, ale ne ke Georgině a jiným splátcům, ale k Diamondovi a tomuto plánu. Diamond popadne Georginu za ruku a otočí se na Sapphiru. "A proč bych ji jako měl nechat, zbláznila ses? Tohle bude jeden z nejlepších momentů letošních her!" "Co? To, že ji zabiješ tím nejhnusnějším způsobem, jaký tě napadne? " "Jo. Ty jsi nedávala pozor, když nám to říkali v naší škole, v našem kraji? Říkali nám, že musíme vyhrát, a zabíjet, dát si záležet, aby se diváci pobavili...." "Ve škole nám to říkali špatně. A tobě to nikdy nedošlo. Nic nechápeš, nechápeš že není nic zábavného na tom tvém geniálním plánu. Celý ten plán je jen krutý, ty bys chtěl, aby si někdo počkal až budeš bez vody, a pak tě zabil?" Sapphira ječí tak, že to musí být slyšet hodně daleko, ale nikdo další se na scéně neobjevuje, všichni se drží dál.

Diamond se rozzuří a hodí po Sapphiře nůž. Trefí se, Sapphira nestihne ani uhnout, ani hodit po něm svůj oštěp. Zazní výstřel z děla, oznamující její smrt....

Diamond se obrátí ke Georgině a shodí ji na zem. "Tohle byla jen taková rozcvička, ale s tebou se pobavím, malá..." zasyčí. Vytáhne další nůž.

Nevím, jestli se na to mám dívat. Mohla bych se začít tvářit, jako že nemám čas a potřebuju nutně domů, a odejít, cestou není žádná obrazovka..... Ale mám pociit, že bych tu měla zůstat, kvůli ní....

Diamond vyhrne Georgině rukáv, a začne jí řezat do ruky. Georgina ječí, a já mám pocit, že se na to už nedokážu dívat.... Ale musím.... Nemůžu mít problém se na to prostě jen dívat, když Georgina je na tom asi tisíckrát hůře než já.....

Mačkám v ruce polovinu srdíčka, které mi visí na krku. Georgina ještě má svoji část, ještě by jí mohla přinést štěstí, nějak.....

Ani ji nedrží na zemi. Ví, že by se jí nemohl podařit jakýkoli pokus o útěk. A ona to ví taky, protože se o nic nesnaží.... Jen v jednu chvíli, když kamery zabírají její obličej, vidím její rty se tiše pohnout, jako by mluvila beze slov. Poznám, že ta slova, co zároveň říká a neříká, je moje jméno, potom jméno její mladší sestřičky Geraldiny, slova "mami "a "tati" a nakonec "Omlouvám se". Loučí se snad? Ne, to nemůže, tohle přece nemůže být konec.... pomyslím si, ale v hloubi duše stejně vím, že to konec je.

Na její ruce svítí rudou krví nápis HUNGER GAMES. Diamond možná dokonale vystihl svoji podstatu. Hunger games, jediné co takového profíka, jakým je on, zajímá.... A nedá se říct, že by to nebyla jeho vina. Sapphira měla stejné vychování jako on, a přesto chápala to něco, co ani nedokážu popsat....

Svoji podstatu Diamond dokazuje ještě výstižněji, když bere ze země hrst písku a sype ho na její rány.... Geogina ječí, ale nehodlá ho prosit, a já přemýšlím, proč to Diamond dělá..... Za ty roky se v aréně vystřídalo tolik splátců..... Já jsm viděla jen pár ročníků, a to mi stačilo, abych to pochopila.... Nepřemýšlím teď o těch, co zemřeli tak brzy, že o nich nikdo skoro nic neví , ale o těch ostatních. Někteří nezabíjeli, ani když měli tu možnost.... Někteří zabíjeli, ale bylo vidět, že to dělají jen proto, aby se vrátili domů, nebo ab zachánili někoho, na kom jim záleželo, a v normálním životě by nikdy nikoho nezabili. V arn zabíjeli rychle, mrtvý, tečka, konec. A třetí skupinu tvoří takoví, jako je Diamond. Nestačí jim zabíjet, prolévat krev nevinných, brát někomu děti, sourozence a kamarády. Nestačí. Oni se vyloženě vyžívají v tom, aby stihli ještě mučit svou oběť fyzicky a její blízké psychicky..... Proč? Pochybuju, že kvůli pobavení Kapitolanů, zejména těch co na toho mrtvého sázeli... To těžko..... Dělají to proto, aby se pobavili oni sami... Protože to dělat nemusejí. Je klidně a lehce možné vrátit se domů bez toho, abyste ve Hrách někoho utýrali.... Ale oni se v tom vyžívají....Jak moc já je nesnáším.....

Diamond se zřejmě začal nudit , tak zvedá nůž. Vím, co se chystá udělat. Tohle je definitivní konec. Poslední naděje pohasla.

Nechci se na to dívat, ale opět se mi vybavuje myšlenka, že musím, kvůli ní. Nakonec je ale poslední věcí, kterou vidím, cákanec krve přes obrazovku a pak už je jen temnota.....